Vědcům ze státní polytechnické univerzity se podařilo dešifrovat komunikaci včel.

Výzkumníci Margaret Couvillonová a Roger Schürch z Virginia Polytechnic Institute and State University publikovali v dubnu výsledek své studie v magazínu Animal Behaviour kde tvrdí, že se jim podařilo popsat univerzální kód umožňující dešifrovat komunikaci včel. Nejedná se však o řeč v našem slova smyslu, ale spíš o odkrytí významu charakteristického včelího vrtivého pohybu, který se označuje také jako osmičkový tanec.

Včelí esperanto

Pokud včela medonosná najde nový zdroj nektaru, zatančí typický taneček, aby upozornila kolegyně. Pro tyto příležitosti existuje dokonce před vstupem do úlu jakýsi „taneční parket“. Některé prvky pohybu sdělují podrobnosti o zdroji potravy: Například jeho délka koresponduje se vzdáleností od úlu a úhel těla tanečnice vzhledem ke slunci označuje správný směr.

Badatelé z Virginia Tech si všimli, že včely, jež komunikují ohledně stejného zdroje nektaru, občas svoje tanečky pozměňují. Rozhodli se proto zjistit, jak velký mají zmíněné odlišnosti vliv na nalezení potravy.

V rámci studie zkoumali 85 označených včel medonosných ze tří různých úlů a ukázalo se, že komunikační systém funguje univerzálně: Neváže se na poddruh ani konkrétní lokaci. Jinými slovy by „včela z Anglie pochopila kolegyni z Virginie a našla by zdroj potravy stejným způsobem s podobnou úspěšností“. Obecně platný kód má přitom nezměrný význam nejen z hlediska vědy, ale rovněž ekologie – hrozba vymírání včel, jež opylují plodiny nezbytné pro člověka, totiž stále narůstá.

převzato z toho  https://www.stoplusjednicka.cz/

Dosud nejrozsáhlejší analýza včelího genomu pomohla odhalit evoluční původ medonosných opylovačů. Pravděpodobně létali po Zemi už v době, kdy ji ještě obývali dinosauři

Mezinárodní tým odborníků pod vedením entomologů z Washington State University osekvenoval genom více než 200 druhů včel a porovnal je se vzorky 185 fosilií zmíněných blanokřídlých. Podobně rozsáhlá data o genetické informaci všech sedmi včelích čeledí získali vědci vůbec poprvé. Z výsledků zveřejněných v časopise Current Biology pak vyplývá, že se první včely vyvinuly na superkontinentu Gondwana, který před rozpadem na jednotlivé světadíly zahrnoval dnešní Jižní Ameriku, Afriku, Indii, Antarktidu i Austrálii.

Z jihu na sever

„Poprvé máme statistický důkaz, že včely představují původně hmyz jižní polokoule,“ uvedl Silas Bossert, jeden z vedoucích výzkumu. Dosavadní studie ukazují, že se včely nejspíš vyvinuly z vos a postupně změnily potravní strategii – z dravců se tak stali sběrači nektaru a pylu. Nová práce pak doplňuje další detaily: Zmíněný hmyz se zřejmě poprvé objevil v sušších oblastech západní Gondwany v období spodní křídy, asi před 120 miliony let. S formováním nových kontinentů potom migroval na sever a rozrůzňoval se do četných druhů, souběžně s kvetoucími rostlinami.

Všechny hlavní čeledi vznikly ještě před nástupem třetihor, jejichž počátek rámuje srážka Země s obřím meteoritem Chicxulub a hromadné vymírání druhů včetně dinosaurů. Na rozdíl od nich se včely dokázaly s následky globální katastrofy vyrovnat, a dokonce prosperovaly z pozdějšího utváření zcela nové fauny a flóry. V současnosti entomologové rozeznávají přes dvacet tisíc včelích druhů.